5. května 2016
ČT- Gejzír
23. dobna 2017
TV pořad „Chcete mě?“. Je husky šťastný ve spřežení?
7. července 2017
Český rozhlas Liberec
https://liberec.rozhlas.cz/psi-tabor-naruby-deti-v-hornim-maxove-pecuji-o-husky-smecku-6011189
25. července 2017
Jablonecký deník
https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/mushersti-psi-radi-s-detmi-20170725.html
Psí sporty 06/2017
Až se podzim zeptá… co dělaly kynologické děti v létě!
Sepsala Veronika Navrátilová
Práce s mládeží je důležitou součástí každého sportu, nejen kynologie. V mushingu je to z mnoha důvodů poměrně složitá činnost a cesty se teprve po krůčcích hledají. Jedním z lidí, kdo se práci s dětmi věnuje intenzivně, je Jana Henychová, česká musherka, majitelka a chovatelka 31 psů plemene sibiřský husky a také závodnice se psím spřežením, která jako jediná z Čech absolvovala 3 nejtěžší evropské longové závody: Finnmarkslopet 1000 a 500, Femundlopet 600km. Jana za svůj největší úspěch považuje dokončení závodu Finnmarkslopet, dlouhého 1000km, vedoucí nehostinnou polární krajinou na severu Norska. Letos Jana zasvětila práci s dětmi již šesté léto. Tábory v jejím domě, uprostřed Jizerských hor, jsou plné přírody, psů, pohybu i rukodělných prací s psí tématikou. Mimo to dětskými zájezdy na závody výrazně posiluje juniorské kategorie mushingu.
Několik otázek přímo pro Janu…
Jani, jak vznikla myšlenka táborů?
Myšlenka vznikla v roce 2011 možná i dříve, ale v tomto roce jsem našla odvahu pokusit se nápad s názvem “Dětský letní kurz s polárními psy husky“ pro děti realizovat. První rok to byly jen dva týdny o prázdninách a další léto se to celé rozrostlo. Zjistila jsem, že já i psi děti bavíme a že se chtějí vracet. Celou zimu se psy trénuji a závodím, hledala jsem pro psy aktivitu na léto. Zároveň se musím i nějak živit. Původně jsem se věnovala jízdám s turisty a husky škole. Pro psí trénink ale jízdy s klienty nebyly to pravé, navíc potom přišlo několik zim, kdy nebyl sníh. V té době už letní tábory běžely a ty mne vlastně držely a drží nad vodou a umožňují mi realizovat moje zimní plány.
Kolik táborů již proběhlo?
Celkem od roku 2011 proběhlo 31 turnusů letních táborů. Dalo by se říci, že tábor za ta léta absolvovalo 300 dětí, ale děti se vrací a tak to není úplně přesné číslo. Za letošní rok si tábor užilo celkem 90 dětí.
Jak staré děti na tábory jezdí? Děláš nějaké nábory? Kolik dětí přijede na jeden turnus tábora?
Původně tábor tvořily děti mých kamarádů. Pak se to rozkřiklo a zájem je veliký. V letošním roce už jsem informaci o konání táborů ani nezveřejňovala, všechny děti byly z mé databáze z předchozích ročníků a jejich kamarádi. Na jeden turnus přijede zhruba 16-18 dětí. Věkově to není omezené, děti by měly být schopné si samy dojít na záchod a obléct se a maximální hranice také není stanovena. Některým dětem nedokážu vysvětlit, že jsou na dětský tábor už moc velcí a oni mi chtějí přijet znova. Prostě dokud to děti baví a téměř plnoleté děti tu nejsou výjimkou. Skvělá je pak spolupráce různě starých dětí v týmu.
Kde bereš inspiraci na program?
Jsem absolventkou Lipnické prázdninové školy a chvíli jsem se kolem „prázdninovky“ motala. To už je ale dávná minulost, to jsem ještě neměla žádné psy a chodila do školy. To znamená před 20ti lety. Absolvování těchto kurzů lidem hodně mění život a já si tam tenkrát uvědomila, že mohu v životě dělat to, co chci a zásadní byl pro mne objev, že takový lidé vůbec existují. Letos jsem měla s tvorbou programu štěstí na lidi, kdy se kruhy protnuly a já objevila ve svém okolí geniálního a nadšeného tvůrce her vycházející ze zážitkové pedagogiky Lucku a jejího muže Petra. Lucka vymyslela strukturu her a gradaci s vrcholnou noční hrou se Šamanem a mocnýma bylinama. Prostě krásná struktura programu, kdy se děti něco nového naučí a zároveň se baví a poznávají sami sebe. Učí se překonávat překážky a pro dosažení cíle obětovat trochu svého pohodlí.
Poslouchají tě děti?
Ono jim většinou nic jiného nezbyde. První den až dva je to rachot, než si nastavíme jasné mantinely. Nemluvit, když mluvím já, dávat pozor, kdy a kde mají být a co mají dělat. Jsem na děti přísná, ale je to nutné. Je to smečka jako ti moji psi a když zaváhám, tak mne „sežerou“ a já vím, že se nesmím nechat. Když se mi podaří nastolit autoritu, tak už vše probíhá v dobrotivé atmosféře J. Buď si mne děti zamilují a nebo to neskousnou a už je nikdy neuvidím. Vzhledem k tomu, že se vracejí, tak to nebude zase až tak zlé!
Jak probíhá den na tvém táboře?
Ráno začínáme rozcvičkou, to je záležitost Kataríny. V ten moment já už jsem u psů, aby využili ranního chladu k blbnutí, protože jinak pak celý den v tom teple prospí. Po rozcvičce mají děti snídani. Místní pekař nám vozí čerstvé pečivo a táborovým hitem je nutela. Po snídani začínáme všichni den u psů. Je tady potřeba uklidit a dolít studenou vodu. Po ranním rozjímání u psů pak začínají různé hry, děti sbírají indicie a sestavují legendu. Vše se točí kolem psí tématiky, historie, kvízy, legendy… Je to prokládáno časem stráveným u psů. Po obědě máme polední klid, kdy si děti doplňují táborové deníky. Výtvarné činnosti mají většinou taky psí tématiku. Mám nasbíráno během roků spoustu nápadů, co by se dalo dělat a pak to realizujeme. Pokud není horko, zkoušíme podvečer canicross. Zhruba polovina dětí hlídá na trati a pro začátek běží dvě děti s jedním psem, kvůli bezpečnosti. Pokud „přeje“ počasí a je dostatečně „hnusně“, svezeme se i na káře se spřežením, ale to je spíš záležitost až úplného konce prázdnin, když už přicházejí chladná rána. Večer se buď pálí táborák a večeří se u ohně, ale většinu večerů trávíme u filmů. Mám hromadu filmů se psí tématikou a filmové večery jsou dost oblíbené. Jeden večer jsme měli noční hru s hledáním „mocných“ bylin za světu čelové lampy. Celý den je plný aktivit a já pak večer upravuji a vybírám fotky a umisťuji je do fotogalerie, aby rodiče viděli, co jsme celý den dělali. Vše najdou na www.huskies.cz. Den uteče jako voda!
Hlavní náplní těchto mích táborů je ukázat dětem, že psi jsou kamarádi, s kterými si můžou hrát a mazlit se a užívat si zábavu, ale že mají i nutnost se o ně starat a mít je rád i když jsou už staří a ne tak zábavní. Mám tady celkem 31 psů a z toho je 8 zasloužilých důchodců. Děti na konci týdne většinou znají všechna jména psů!
Důležité pro me je, aby děti odjížděli s pěknýma vzpomínkama na léto prožité se psy a aby se jim někde uložilo v hlavě, že všechno jde, když se chce!
Před dvěma lety jsem s dětmi psala pohádky o mých psech a pak jsem knížku vydala jako „ Maxovské husky pohádky“. Knížka je doplněna nádhernými obrázky od Anetky Černé. Když ke mně přijela poprvé v roce 2011, tak jí bylo 12 let. Dnes je to už 18ti letá slečna. Jo jo, letí to!
Holky x Kluci?
Maximálně jednu čtvrtinu tvoří kluci, zbytek jsou holky, ve velké převaze J
Vrací se děti?
Velmi často, mám i děti, které se mnou absolvovali každý rok od počátku, co se táborům věnuji. A mám i děti, které jsou tu se mnou letos již třetí turnus.
Pomáhají ti na táborech instruktoři?
V minulosti jsem tábory většinou dělala sama. Najít dobrého pomocníka je velmi složité a s většinou lidí byly spíš problémy než výpomoc. V letošním roce se mi ale ozvala dívka ze Slovenska, Katarína. Je jí 20 a nastupuje na studium fotografie do Zlína. Musela mě po předchozích zkušenostech chvíli uhánět, než jsem odpověděla. Okamžitě si sehnala odvoz a dorazila se představit a domluvit se. Hned jsme si padly do oka a v letošním roce mi tu velmi pomohla. Důležitá je pro mne pomoc s kuchyní. Katarína letos fotila a vzala na sebe rozcvičky. Letos mi pomáhala i dcera od mé kamarádky Áji Dunové, Majda. Ta byla super taky! Nejvíce práce letos s programem odvedla Lucka s Petrem a tím pádem vše do sebe krásně zapadlo a pěkně se povedlo. Chci spolupracovat jen s lidmi, které práce s dětmi baví a vkládají do své práce chuť a nadšení. Pak to má smysl!
Vychováváš nějak psy pro práci s dětmi?
Sibiřský husky byl šlechtěn k tomu, aby byl k lidem nekonfliktní a měl lidi rád. Jejich milá povaha je i důvod, proč si je lidé tak zamilovali. To platí i pro všechny mé psy. Já je samozřejmě od štěňátek vychovávám k dodržování stanovených pravidel a řádně je socializuji. Díky tomu mohu nechat 20 psů pohromadě a vím, že se mi nikdo nebude vytvářet konflikty. V rámci táborů si mohou děti za psy kdykoliv jít. O poledním klidu je většina dětí u psů, zahrabaných ve slámě.
Věnuješ se pouze táborům?
Jaro, po skončení zimní sezony, je ve znamení školních exkurzí. V našem okolí je mnoho penzionů, kam jezdí školy v přírodě a tak mám někdy i 4-5 exkurzí za den. Zimní sezóna, tréninky a závodění jsou pro psy náročné a tak je to pro ně příjemné odreagování. Pro mne to je najednou taky velká změna. Během zimy, třeba na člověka nepromluvím i několik dní a pak najednou mluvím od rána do večera. Myslím, že exkurze s přednáškou pro děti mám dobře a zábavně zpracované a že to děti vážně baví.
Měla jsme také kroužek pro místní děti, kde jsme se scházeli 1x týdně. Bohužel se rozpadl, děti vyrostly, rozprchly se do škol a dojíždět pravidelně na tréninky již nestíhají. Všechny děti jsou v týdnu tak vytížené, že už nic jiného nestíhají. Do našeho Annamaet Husky týmu patří i hodně dětí od Prahy a tak jsou stejně pro nás důležité víkendové závody, kde se potkáme.
S dětmi vyrážíš i na závody…
Ano, máme náš závodní tým Annamaet Husky Team a zhruba 10 dětí se mnou pravidelně jezdí na různé závody. Děti jsou i registrované ve svazu a zastřešuje nás náš musher klub MC Metuje. Máme s dětmi týmové oblečení a myslím, že to ty děti baví. Prodejce krmiva Annamaet je můj osobní sponzor, a podporuje i moje aktivity s dětmi. Vždy vypíšu seznam závodů, kam pojedu a kam se mohou děti přihlásit. Rodiče si rozdělí kdo, koho přiveze a místní jedou se mnou a se psy z Jablonce. Jsou to většinou děti z původního kroužku nebo letních táborů, se kterými se potkávám pravidelně. Absolvujeme jak některé z jarních canicrossových závodů (oblíbili jsme si seriál závodů Nativia Challenge) , tak i podzimní závody, kde si část starších dětí vybrala koloběžkové disciplíny a ti nejšikovnější můžou jet i spřežení psů s károu. Děti se mnou jezdí i na velké mezinárodní závody typu mistrovství Evropy – čistokrevných psů FISTC, kde se umisťují na předních příčkách. Musím tady poděkovat i firmě Manmat, která mi pro všechny děti poskytuje veškeré vybavení: opasky, vodítka, obojky, postroje… Na letošní podzim jsem už seznam závodů vypsala a třeba budeme mít i víc závodníků, uvidíme!
Má každé dítě ,,svého“ psa, nebo ho určuješ ty do každého závodu?
Děti mají svého vybraného psa, se kterým závodí a některé si ho i částečně sponzorují. Děti jsou na to samozřejmě velmi hrdé, že závodí se ,,svým“ psem. Samozřejmě pokud na trati panují horší podmínky, například rozbahněná trať nebo větší seběhy z kopce, ve výjimečných případech rozhodnu já a dětem dám do závodu menšího nebo staršího psa apod.
Přeji hodně úspěchů v nadcházející sezóně a díky za rozhovor!